Marina sní o rovnoprávném světě i smysluplné existenci
14. července 2021
Červnové album Mariny Diamandis Ancient Dreams in a Modern Land hudebně nijak nepřekvapí a na první poslech se může zdát jako nesourodé propojení feministického manifestu a rozchodových balad. V textech, které občas přehluší maximalistický pop, lze ale najít vrstvenou a promyšlenou výpověď o integritě, odpovědnosti a snaze tvořit lepší svět. Vypráví se v nich historie ze ženské perspektivy, jsou v nich rozvíjeny ezoterické teorie a navrhována řešení celospolečenských krizí, stejně tak ale dostávají prostor kontrastující, jednodušší problémy jako je rozchod s partnerem, kterému se věnuje druhá polovina desky.
Zvukově se Marinina tvorba v podstatě nevyvíjí, což není nutně na škodu, protože se tím odlišuje od zbytku popových autorek dlouhodobě tvořících v poslední dekádě. Působí díky tomu svěže v závalu popu, který se snad s výjimkou indie experimentů Taylor Swift sjednocuje v návratu ke zvuku 70. let. Dlouho dopředu oznámené vydání Marininy desky na poslední chvíli zastínil nový singl Lorde a pozorní posluchači si rychle všimli, že Solar Power z produkce Jacka Antonoffa nápadně připomíná měsíc starou píseň St.Vincent, na které Antonoff také spolupracoval. Zatímco se dřívější snaha o různorodost žánru začíná rozpadat a zvuk dříve naprosto odlišných tvůrkyň se slil v jeden, Marina půl roku budovala marketing alba singly, které z této tendence vybočují, což jí nakonec pomáhá projekt prosadit i navzdory konkurenci zvučnějších jmen.
Ezoterický feminismus i snaha o filozofii
Zdroj: Atlantic Records
První singl Man’s World vyšel v listopadu a předeslal nenásilně, ale důrazně tón alba: zpěvačka v něm nekompromisně deklaruje, že odmítá tolerovat současný stav světa. Stejné vyznění pak má řada dalších písní: v sérii rychlých, často ironických komentářů upozorňuje na celospolečenský nedostatek respektu a odpovědnosti, přičemž se navzdory popové tradici neopírá o emoce, ale o fakta. S klidem i přesvědčivostí kazatelky vypráví dějiny z ženské perspektivy: po vzoru lidového feminismu se odvolává k tradici čarodějnictví, za stejně důležitou ale považuje i nedávnou historii útlaku, v souvislosti se kterou zmiňuje mimo jiné současnou mediální mučednici Britney Spears (přičemž si k titulnímu tracku vypůjčuje melodii její písně Womanizer). V limitujícím prostoru kratšího popového alba je její pohled zjednodušený a všechny argumenty musí přicházet v rychlé frekvenci, což ale není na škodu, tato informační hustota naopak dodává sdělením tíhu a vytváří radikálnější dojem.
Ironické a přesně mířené komentáře o stavu společnosti provázely Marininu tvorbu vždy, i když často nebyly v centru sdělení. Novou plasticitu a komplexnost faktickému úseku alba dodává teprve titulní track Ancient Dreams In a Modern Land, který už spíš než přesvědčivý feministický pop připomíná filozofický traktát. Marina se v něm překvapivě pouští do ezoteriky i smyslu vlastní existence, a aniž by používala příliš složitý jazyk, boří hranice toho, co považujeme za popový text.
Videoklip k písni tak působí jako zásadní (a až směšně postmoderní) milník žánru: posluchači sledují tančící popovou divu, která je spolu s karaoke titulky s úsměvem nabádá ke zpěvu o hledání podstaty vlastní duše, unanimismu a hermetice. Ve stejnou chvíli navíc naskakuje na trend sebepřijetí a nezapomene v refrénu zavrhnout konformismus, aby oslovila i méně poučené diváky. To vše se odehrává za jednoduché a ohlušující melodie již zmíněné písně Womanizer.
V podstatě tak performuje inkluzivitu, po které v dalších písních volá. Její filozofie je přístupná, neschovává se za pojmy a chirurgicky přesné formulace a ve výsledku jen poukazuje na postoj, se kterým přichází měnit svět: považuje se za součást kolektivní duše a k poznání dobra jí slouží zejména introspekce.
Odpovědnost v teorii i praxi
U obecných tezí ale Marina zdaleka nezůstává. Jak je jejím zvykem, album se stejně jako předchozí Love + Fear snaží pojmout dva tematické celky. Druhou polovinu desky otevírá intenzivní balada Pandora’s Box, ve které se Marina opírá o svou nejsilnější vypravěčskou dovednost: otevřenost a zranitelnost. Její reflexe konfliktu je smířená a laskavá, nevyjednává alternativy a nevyhrožuje, zároveň ani nepředstírá nezájem a odstup. Po vzoru svých radikálních politických tvrzení přejímá odpovědnost za své akce, stojí si za svými hodnotami a hlavně zůstává věrná sama sobě. Upřímnost a integrita se tak ukazují jako stěžejní linka alba, která ostatně jen potvrzuje, že laskavá zodpovědnost, o které Marina káže v koncertních halách, má místo i na škále každodenního života.
Ancient Dreams jsou odvážný experiment s ambicemi přesáhnout limity popu. Rozhodně nepřipomínají žádné jiné dosavadní album, pojímají hned několik obtížných témat a ve všech se jim daří jít do hloubky. Kombinace lehké přemíry informací a intenzivních emocí je ale posluchačskou výzvou, a Marinin dramatický přednes za doprovodu barokního disco popu z alba může pro někoho být téměř nestravitelným soustem. I to je ale zajímavý umělecký záměr. Zároveň se možná Marina tak moc snaží pop transformovat a testovat, až zapomíná, že jednou z jeho nepopiratelných výhod je lehkost konzumace. Pokud ale obtížný poslech Ancient Dreams způsobí nevolnost, ať už ze stavu světa nebo z intenzity uměleckého prožitku, album svůj cíl důsledně naplňuje.
Ancient Dreams in a Modern Land. Interpretka: Marina. Vydavatelství: Atlantic Records, 2021. Minutáž: 36 minut.
