Kouzlo minimalismu pochopili Dánové už dávno

18. ČERVNA 2020

Dánové jsou pověstní citem pro design. Jeho mezinárodní úspěch odstartovali dánští modernisté, kteří stojí za ikonickými židlemi či lustry. Designéři směrovali pozornost hlavně na domov a člověka, který v něm tráví spoustu času, a postupně tak vytvořili snad z veškerého vybavení estetické předměty. V Dánsku je ovšem designové řešení i běžnou složkou veřejného prostoru, který se v současnosti plní udržitelnými a ekologicky šetrnými projekty.

Současný dánský design má dlouhou a působivou tradici, která po celou dobu staví do svého centra funkci a přínos pro společnost. V obchodech Dány obklopují z drtivé většiny místní produkty – od módy přes kosmetiku (v recyklovaných obalech) až po nábytek. Minimalistický vzhled a určitá nenucenost (prunkløst) předmětů určených hlavně ke každodennímu používání stojí za oblibou dánských značek, potažmo severského stylu interiérů vůbec. Minimalismus se často vyznačuje provedením v „padesáti odstínech šedé“, jak jej popisuje Mads Quistgaard v projektu Danish Design DNA. V jeho rámci spojily síly umělecké i architektonické školy a instituce, aby našly klíčové prvky dánského designu. Oslovení odborníci vypíchli užitkovost, jednoduchost, funkci a kvalitu. Zároveň upozorňují na řemeslnou zručnost, která jde ruku v ruce s přírodními nebo udržitelnými materiály, jež jsou dnes oporou dánských plánů na vybudování ekologicky udržitelnější země. 

Obsese židlí

Otcem moderního dánského designu byl Kaare Klint, který v roce 1914 vytvořil slavnou židli Faaborg. On jako první upřednostnil funkci před formou; vycházel kromě poznatků ze studia architektury i z pečlivého studia lidských proporcí. Jako profesor ovlivnil další generaci designérů působících v období dánské moderny ve čtyřicátých letech minulého století. Do takzvaného „zlatého věku“ patřil i král dánských židlí Arne Jacobsen. 

Kaare Klint zároveň přestavěl budovu původní nemocnice v Kodani, ve které dnes sídlí Dánské muzeum designu. To nabízí stálou výstavu zhruba stovky dánských židlí, díky které si cizinec udělá alespoň mlhavou představu, proč něco tak obyčejného a každodenního představuje výzvu pro přední umělce. Ikonická Jacobsenova židle nazvaná Mravenec je pro Dány možná větším národním pokladem než státní vlajka, alespoň podle slov kurátora Dánského muzea designu Christiana Holmsted Olesena. Jacobsenovu židli má doma snad každý Dán (levnější verze Jacobsenova návrhu je součástí vybavení pokojů kodaňské koleje).

Virtuální prohlídka přijde vhod i Dánům, protože Dánské muzeum designu v současné době prochází rekonstrukcí.

Funkční i osobité pojetí židlí se stalo výzvou pro řadu designérů dánské moderny, stejně jako lustry a lampy, které mají výrazný podíl na utváření domova. Ostatně právě osvětlení je jedním z pilířů dánského hygge (nepřeložitelný dánský pojem označující pocit klidu, útulnosti a užívání si kouzla přítomnosti, pozn. aut.), samozřejmě v doprovodu svíček všeho druhu. Za nejznámějšími a nejrozšířenějšími modely lustrů stojí taktéž tvůrci z období „zlatého věku“, jako je architekt Poul Henningsen nebo svérázný Verner Panton, který se od ostatních liší i používáním křiklavých barev, a to ve všech navrhovaných interiérech.

Úspěch odpadkového koše

Stylové dánské domovy ale neplní jen drahé originály proslulých židlí, lustrů a lamp (nebo jejich levnější napodobeniny). Světově proslulý designér Jacob Jensen od začátku své kariéry tvrdil, že běžně dostupné předměty si zaslouží stejně pozornosti jako ty drahé a luxusní. Stojí za miskou, která si od poloviny minulého století našla cestu do kuchyní po celém světě. Ve stejné době, kdy slavila úspěch Jensenova miska pojmenovaná po královně Markétě II., vypustila do světa kodaňská firma Bodum svůj přelomový vakuový kávovar. Jeho úspěch v Evropě společnost trumfla až návrhem jednoduchého french pressu v sedmdesátých letech. 

Nezůstalo se ale pouze u kuchyňského vybavení. Ve čtyřicátých letech Marie Nielsen, čerstvě provdaná za kovodělníka Holgera, otevírala kadeřnický salon, jenž jí měl manžel vybavit maximem věcí, které dokázal z kovu vlastnoručně vyrobit. Holger Nielsen tak omylem vyvinul odpadkový koš s pedálem a víkem, které se tiše zavíralo díky zabudovaným tlumičům zvuku. Dnes je koš oslavován ve stejných výstavních prostorách jako ikonické dánské židle. Holger postupně získával nabídky od dalších firem a jeho koš se čím dál častěji zabydloval v nemocnicích, na benzinových pumpách či policejních stanicích; stal se tak běžnou součástí dánského veřejného prostoru. A jak sám Holger říkal, „dobrý design nikdy nevyjde z módy“.

Všechny zmíněné výrobky spojuje fakt, že jsou jak vystavované v galeriích a muzeích, tak používané v téměř každé domácnosti. Jak zaznívá na výstavě Hello Denmark, kterou zahájilo devátého června Dánské centrum architektury, „jako každý Dán její generace vyrůstá Anna v obklopení designu, kterého si nemusí na první pohled všimnout. To formuje její vkus a nakonec pěstuje onu designovou národní identitu.“ 

Kodaň vůdcem ekologických měst

Na návrhářskou práci se váže i řemeslná výroba, která víc než kdy dřív pracuje s udržitelnými materiály. Ke slovu se častěji dostává recyklace odpadových materiálů či plastu. Dánskou cenu za design tak za poslední rok získaly například designérky Julia Sand a Ditte Marie Fog za návrh toalet, které jednak zohledňují správné anatomické posazení, a jednak jsou vyrobeny z udržitelných materiálů. Ve stejném roce byl oceněn koberec firmy Fletco Carpets z recyklovaného plastového odpadu nebo akustické obložení z odpadního materiálu, který vzniká při výrobě oblečení. 

Ekologicky šetrné řešení návrhů je citlivé zejména ve chvíli, kdy ovlivňují veřejný prostor. Ekologické výzvy jsou v Dánsku na denním pořádku. Vláda přijala plán na uhlíkovou neutralitu země do roku 2050 s tím, že 70% část by měla platit už v roce 2030. Kodaň samotná chce splnit stejný plán do roku 2025, čímž by byla prvním hlavním městem na světě. Svůj podíl mají na této proměně také kola, Dánové totiž kromě budování cyklostezek rozvíjí nadále i design jízdních kol. Rostou také projekty usnadňující hendikepovaným lidem pohyb po městě – jako designově řešené trasy pro slepce, které jim různými tvary usnadňují orientaci. 

Přibývá i obnovené přírody v dřív rušných městských částech. V posledním ročníku získala ocenění ukázková transformace kodaňského náměstí Sankt Kjelds a Bryggervangenu firmou SLA, jež z původně rušné a ne příliš přitažlivé lokality vybudovala zelenou oázu, která podporuje biodiverzitu ve městě a zmírňuje znečištění vzduchu. Na kvalitním životě ve městě pracuje Kodaň dlouhodobě – v samotném srdci města je několik designově řešených „harbour bath“ (míst ke koupání a odpočinku na různých nábřežích a v přístavech, pozn. aut.). První takové místo bylo otevřeno v roce 2002 – a samozřejmě mu předcházel dlouhodobý plán na zlepšení kvality vody. 

Dánská pohádka o krásných domovech, ulicích i udržitelných plánech zní možná příliš idylicky, ale i v Česku pozvolna roste počet lokálních značek, které spojuje snaha o minimalismus, kvalitu i udržitelnost (například Studio Kakao, Rekrabička, Keramika Malina). Dánové mají za sebou dekády zkušeností, a tak mohou ostatní inspirovat, jak se obklopovat krásnými věcmi, ale přitom je motivovat k tomu, aby mysleli na jejich původ a kvalitu. Můžou ostatní učit, proč je méně vždycky více.