Kniha pro děti a mládež: Borkovec, Böhm a Koťátko

„Když se v textu píše, že z křoví vylétlo šest bažantů, musí na ilustraci být šest bažantů. Ne pět!“

10. dubna 2020

Vyhlášení letošních cen Magnesia Litera se odsunulo na podzim, ale Klacek se přesto ptal. Počínaje dneškem každý týden zveřejníme krátké rozhovory s nominovanými. Začínáme kategorii pro děti a mládež, ve které se tento rok sešly tři naprosto odlišné, bohatě ilustrované knihy. Ale něco společného přece mají: nahlédnout do nich má chuť i dospělý.

Která dětská kniha by nás měla provázet dospělostí?
To si netroufám určovat. Mě dospělostí provází například písnička z knihy Ole Lunda Kirkegaarda Albert, kterou si Albert složí jednoho pěkného letního dne brzy ráno. Je to:

   V létě, když je hezky,
   má mít každý kluk
   v kapse prima švestky.

Jakou knížku jste/byste svému dítěti přečetl jako první?
Jakoukoli, kterou bych měl rád já sám a u které by mě něco napadalo. Klidně třeba atlas hub. 

Co může dětská literatura dnes nabídnout dětem oproti konkurenčním telefonům nebo tabletům?
Mnoho různých překážek, obtíží, potíží, nejasností, které musejí poměrně samostatně zdolávat, luštit, domýšlet.    

Jakou roli pro vás v dětské knížce hrají ilustrace?
Když se v textu píše, že z křoví vylétlo šest bažantů, musí na ilustraci být šest bažantů. Ne pět!

Která dětská kniha by nás měla provázet dospělostí?
Můj dospívající syn mi radí, že je to návodná otázka a abych napsal Malého prince… Já osobně nevím co na to odpovědět.  

Jakou knížku jste/byste svému dítěti přečetl jako první?
Nemám žádnou takovou vybranou, která by měla být první. Myslím, že je důležitá i ta situace sama o sobě, tedy „čtení dětem“ jako určitý rituál. Takže je podle mě dobrý si prostě s dětmi číst. Naposledy jsem s dcerami dočetl knížku Byl jednou jeden zázrak, kreolské pohádky, ta byla skvělá.

Co může dětská literatura dnes nabídnout dětem oproti konkurenčním telefonům nebo tabletům?
Tak rozhodně bohatší haptický zážitek, knížka je objekt, různě velký, s různými typy papírů, různou kvalitou tisku, občas s různými knižními vychytávkami, a i když to dítě nemusí vědomě vnímat, jsem přesvědčen, že to přispívá k všestrannější zkušenosti.

Jakou roli pro vás v dětské knížce hrají ilustrace?
Pro mě jak kdy, osobně se věnuji i autorským knížkám, kde ilustrace, respektive obrazová složka, často vzniká dříve než textová a je pak otázka, co ilustruje co. Takže v ideálním případě spolu text a obraz vytvářejí nějaký druh neoddělitelné symbiózy.

Která dětská kniha by nás měla provázet dospělostí?
V této věci (jako v mnoha jiných) bych se neodvážil žádných zobecnění. Zrovna tak ode mě nečekejte žádný objev: v mé příruční knihovně, na místě, kam snadno dosáhnu i z křesla, mají své stálé místo Alenka v říši divů a za zrcadlem a Čaroděj ze země Oz. Při všech rozdílech ve formě vyprávění i ve způsobu, jakým zaměstnávají naši představivost, mají leccos společného. I když se v nich dějí nevídané věci, není to přehlídka bizarních nápadů a jazykových hříček, ale spíš sled motivů, situací a podmanivých obrazů, které zasahují všechny vrstvy naší vnímavosti a podněcují naši empatii. Vzpomeňte si na závěr Alenčina setkání s Jezdcem. Po všech Jezdcových žalostných nezdarech a krkolomných pádech (doprovázených zmateným výkladem o tajemství jezdeckého umění) následuje ztišení, kůň poklidně okusuje trávu, zapadající slunce prosvítá hřívou a Jezdcovými vlasy a my se dozvídáme, že ze všeho toho, co Alenka zažila za zrcadlem, jí utkvěl v mysli nejhlouběji právě tento obraz.

Jakou knížku jste/byste svému dítěti přečetl jako první?
Po vzoru svých rodičů jsem i já jako otec sáhnul ze všeho nejdřív po říkankách i delších básnických skladbách z Hrubínova Špalíčku. Malá dramata rozehraná v jednoduchých, ale často emotivně vyhrocených zápletkách, která se dovolávají naší účasti a pak nás za ni odměňují úlevou ze šťastného rozuzlení. K tomu rytmicky i melodicky podmanivě rozezpívaný verš. Je úžasné, že díky dětské poezii poznávají děti už v tom nejútlejším věku, kolika tóny může znít a co všechno může sdělovat lidská řeč.

Co může dětská literatura dnes nabídnout dětem oproti konkurenčním telefonům nebo tabletům?
To, o čem byla řeč před chvílí: může jim ukázat, že v jazyce se dá sdělit i předvést neskonale víc, než co připouštějí redukované formy komunikace ovládané striktním požadavkem „operativnosti“. Stručně by se dal shrnout takto: sdělení nesmí vyžadovat velké interpretační úsilí, aby komunikace nevázla. Všechno, co zdržuje nebo komplikuje tok řeči, co nás nutí překračovat naši aktuální perspektivu, přehodnocovat předpoklady, inovovat slovník (s výjimkou zavádění různých zkratek nebo značek pro emoce), působí jako komunikační porucha. Krásná literatura, ať už pro děti, nebo pro dospělé, navozuje pro své čtenáře nebo posluchače přesně opačnou situaci – už kvůli nárokům, které klade na jejich intelekt, vnímavost a představivost.

Jakou roli pro vás v dětské knížce hrají ilustrace?
Magickou roli – pokud to „pro vás“ vztáhnu k sobě jako dětskému čtenáři nebo ke svému předčtenářskému věku. V každé nové knížce jsem se nejprve snažil poskládat příběh z obrázků, dřív než se pro mě vtělil do slov. Procházel jsem je mnohokrát za sebou, pokaždé poctivě stránku po stránce jako při opravdovém čtení, i když jsem se už nemohl dočkat, až dojdu k těm, které mi při prvním listování nejvíc utkvěly v mysli. Po přečtení knížky se význam obrázků samozřejmě změnil, ale vracel jsem se k nim se stejným zaujetím. Pokud to „pro vás“ ve vaší otázce znamená pro mě jako pro autora, musím říct, že jsem už při psaní obou svých dětských knížek myslel na obrázky, které k nim nakreslí moje dcera Eva. Upřímně řečeno, představa naší společné práce na knížce patřila k hlavním důvodům, proč jsem se vůbec pustil do psaní.