Ukrajinský tvůrce chce filmový svět dobýt pornem
5. března 2020
Provokativní obsah André Chatte šíří i přes Instagram. Zdroj: Archiv Andrého Chatte
Provokuje tvorbou, obsahem na sociálních sítích i chováním na veřejnosti. André Chatte alias Porn von Trier si v touze stát se slavným filmovým tvůrcem buduje jméno tvorbou nevšedních pornovideí. V něčem připomínají akční snímky s jednoduchými vizuálními triky začátku století, jen je provází neustále masturbující André. O svérázném umělci z Kyjeva jsme si povídali s Michalem Starým, který o něm začal v lednu točit nezávislý časosběrný dokument.
Když jsi mi představoval svůj rozpracovaný dokument o Andrém, popisoval jsi ho jako člověka žijícího na hraně. Co si pod tím mám představit?
Je schopný obětovat všechno svému životnímu stylu. Radikálním přístupem k víře provokuje svoji rodinu, se kterou se vídá jen málokdy. Věří, že to, co dělá teď, mu udrží vnitřní nezávislost a svobodu. Zároveň si tím zamyká určité cesty do budoucna. Když točí videa na Pornhub, potáhne se to s ním po zbytek života, zůstanou viset někde na internetu. Můžou mu uškodit, kdyby se najednou rozhodl, že za svou dosavadní tvorbou nechce stát a chce začít od nuly.
Jak ale souvisí touha po absolutní svobodě s natáčením porna?
Už tím, že děláš porno, neřešíš, co si o tobě lidi myslí. Dáváš na odiv sám sebe v žánru, který je pro některé lidi úplně tabu. Já bych to ani jako porno neklasifikoval – nejsou to videa, která si někdo hledá pro vlastní uspokojení. Spíš jde o srandu, kterou už YouTube nebo Vimeo nechce tolerovat. Vysvětloval mi, že by samozřejmě rád pocházel z dobré rodiny a měl možnost studovat na filmové škole v zahraničí, ale protože to nejde, musí na to jinak. Chce si vybudovat značku. Jeho největším snem je točit filmy s normálním obsahem.
Snaží se jeho videa kromě pobavení i něco sdělit?
Všechno, co dělá, je nutné chápat s obrovskou nadsázkou. Ať už videa na Pornhubu, nebo obsah, který přidává na Instagram. Největším cílem je pobavit co nejvíc lidí. To ale neznamená, že tam není něco hlubšího. Často paroduje současnou společnost.
Jak?
Video, ve kterém André běhá s kamenným pohledem po bytě a křičí, jak hrozně je šťastný, mi přijde jako přesná definice Instagramu. Dělá tam kraviny, ale je to staticky natočené, strohé, nudné a ty si uvědomuješ, že se ze sebe snaží vymačkat co nejvíc emocí, i když to nejde. Je to blbost upravená za tři hodiny, ale o něčem vypovídá.
22 Likes, 3 Comments - Andrey Chatte (@andreychatte) on Instagram
Provokace na sociálních sítích už Andrého stála jeden zablokovaný instagramový účet.
Jeden z jeho filmů se jmenuje Masturbating while cooking: cumming in pizza for my filthy retard brother. O čem vypovídá tímto filmem?
Nemá nic proti hendikepovaným lidem, ale snaží se v divácích probudit pohoršení, emoce, reakci. Především provokuje, což souvisí s názvem toho filmu, ale projevuje se to i v chování na veřejnosti. Umí si dobře vytipovat lidi, kteří se vyprovokovat nechají. A čeká, kdy konečně narazí na nějaké hranice. Má z toho srandu, ale prapůvodní důvod může být jeho nenávist ke konformní společnosti, které býval součástí. Chce si z ní utahovat, ukázat, jak je tupá a že se na ni dívá svrchu.
André vystupuje pod přezdívkou Porn von Trier. Proč?
Protože je fanouškem Larse von Triera. Zaprvé to bere jako poctu, zadruhé je to lehce zapamatovatelné a zatřetí svá videa definuje jako artové porno. Sám se inspiroval manifestem hnutí Dogme 95, který vytvořili dánští filmaři, mezi nimi i Lars von Trier. Zakazovali v něm postprodukčně vloženou hudbu, umělé osvětlení… a André sepsal Dogma69, které rozdával na letácích před kostelem. Jeho cílem je udělat porno zajímavějším. S touhle přezdívkou ale přišel až potom, co natočil krátká videa, která visí na Pornhubu.
Co ve svém manifestu zmiňuje?
Porno se například musí odehrávat na dvou místech v různých dobách, tvůrci mají střídat různé formáty, třeba černobílý film s barevným, nebo tam musí být alespoň jeden záběr z dronu.
Drží se toho ve všech filmech?
Chce své dogma teprve představit novým filmem, jehož přípravu jsme natáčeli. Ten nebude publikovaný na Pornhubu, nejdřív s ním objede evropské pornofestivaly. Bude se částečně odehrávat v kostele. Chce v něm parodovat a imitovat to, co se v ukrajinským kaplích děje – lidé tam brečí, hroutí se… Přijde mu zásadní provokovat společnost, a tak chce v části svého nového filmu parodovat i veřejné projevy víry. Chce se v kostele zhroutit z toho, že je závislý na masturbaci.
Točit pornofilm v kostele v natolik věřící zemi mi nepřijde úplně bezpečné.
Na Ukrajině jsou kostely dost zabezpečené, u vchodu postává ochranka. André dokonce zvažoval, že si na scénu najme bodyguarda, ale zatím ji nenatočil. Obešli jsme s ním šest kostelů a hledali takový, ve kterém bude nejmíň sekuriťáků. Kostely jsou pro Ukrajince nedotknutelné, jsou velmi střežené a hodně nepřátelské.
„Je to člověk, který se nebojí, uvažuje naprosto racionálně, má utříbené názory,“ popisuje Andrého Michal Starý. Zdroj: Michal Starý
Otcova osvobozující sebevražda
Jak vypadalo vaše lednové natáčení?
Začali jsme natáčet 30. prosince, takže jsme to táhli přes Silvestr. Točili jsme také veškerou přípravu na natáčení zmiňovaného filmu, takže různé pochůzky nebo vybírání prostitutky na internetu. Ale klíčový byl rozhovor, ve kterém mi přibližil, jak se vnímá jako tvůrce, co si od své tvorby slibuje; tenhle materiál poslouží jako vyprávění o tom, jak se bude reálně jeho příběh vyvíjet.
Jak se tedy sám vnímá?
Na rozdíl od jeho tvorby je ten rozhovor vážný, vysvětluje v něm svůj postoj k víře, který pro něj hraje velkou roli. Víra vůbec mu přijde zaostalá, slabošská, v dnešní době zbytečná. Nejen církev, ale myšlenka víry v jakékoli bohy mu přijde úplně nesmyslná. Na Ukrajině je to samozřejmě třeba chápat v jiném kontextu, jde o zemi se s většinou obyvatel věřících, mají kostel na každém rohu, kapličky všude po sídlištích. Kvůli tomu už také moc nekomunikuje s matkou, nebo omezeně a jen skrz další provokaci. Ona je velmi věřící, tvrdí, že mu uhoří ruce, když bude mastrubovat. Nebo do něj uhodí blesk, pokud bude hanit Boha. V rozhovoru také popisuje, že pro něj bylo osvobozující, když se jeho otec zabil. Říká, že se mohl konečně nadechnout.
To zní strašně.
Já to nemůžu soudit, ten vztah nebyl jednoduchý. Navzájem se nesnášeli, jeho otec psychicky terorizoval celou rodinu, a pokud mu ten vztah ubližoval a jeho otec se pak sám zabil, asi rozumím, že to pro Andrého mohlo být osvobozující.
Během prvního natáčení byl klíčový rozhovor, ve kterém popisuje, jak se vnímá jako tvůrce. Zdroj: Michal Starý
Změnila ho tedy otcova sebevražda?
Já ho předtím neznal, ale z jeho vyprávění nebo z líčení jeho kamarádů to na mě působilo jako klíčová chvíle, po které v Andrém zůstalo nějaké původní jádro osobnosti, ale jeho vztah ke společnosti se úplně otočil.
Jak to myslíš?
Byl hodně introvertní, měl málo kamarádů a nevěřil si, podle svých slov se přímo nesnášel. Dnes nemá problém se jakkoliv ukazovat celému světu, je schopný komunikovat s lidmi, je bezprostřední, nemá zábrany.
Neuspokojuje se vlastní genialitou
Chce parodovat věřící přímo v kostele, v rámci natáčení jste viděli i část jeho nového filmu s BDSM prostitutkou… Je nějaká hranice, za kterou by nešel?
On hranice má, jen jsou posunuté. Je to člověk, který se nebojí, uvažuje naprosto racionálně, má utříbené názory. Tvorba je jen prostředek k tomu, aby se cítil naprosto svobodně.
Proč by měl tvůrce pornofilmů z Ukrajiny zajímat diváka v Česku?
Pro mě je v jeho příběhu klíčová změna, kterou prošel. Jde o téma, který se dnes řeší všude: filmy vypráví o hrdinech, kteří se mění, reklamy nás neustále k nějaké změně vyzývají, ať zhubneme nebo radikálně změníme svoje životy. A tohle je příběh člověka, který to udělal. Ten film může ukázat proměněnýho člověka na počáteční cestě k cíli, který ani on sám nezná.
Dokážeš nějaké konce svého dokumentu předvídat?
Já naše lednové natáčení beru jako sledování rozjezdu. Ještě zdaleka žádnou hvězdou není a ani netuším, jestli bude, jen cítím potenciál. Konců může být víc a tu nejistotu si užívám. Buď uspěje podle svých představ a cesta svérázného umělce se mu vyplatí, nebo se dostane do spirály, tedy bude žít pořád stejně jako teď. Anebo se něco pokazí a dopadne to katastrofálně. Ale i kdyby neuspěl, náš dokument může ukázat cestu jednoho z mnoha tisíc takových, kteří mezi námi chodí. Nekladu si za cíl někoho cíleně inspirovat ke změně.
