Grammy 2022 za nejsmutnější píseň roku

3. dubna 2022

Co mají společného ABBA, Disney hvězda Olivia Rodrigo a komik Bo Burnham? Všichni jsou letos nominováni na svou první cenu Grammy. Krátce po stále doznívajících Oscarech se tento víkend rozdají nejprestižnější hudební ceny mainstreamové scény, které mají zhodnotit sezonu od září 2020 do září 2021.

Druhý poločas lockdownu, masový vliv TikToku, silná retro vlna i další specifika uplynulého období se v neděli večer na udílení cen Grammy připomenou formou koncertů i dojatých projevů. O vítězích hlavních kategorií v pondělí informují všechna světová média, za připomenutí ale stojí i řada vybraných písní a alb, které buď nemají šanci v soutěži se zjevnými favority, nebo jsou nominované v jedné z 82 menších kategorií. 

VE STEJNÝ ROK GRAMMY I ŘIDIČÁK 

Obecně jsou letošní výsledky největších kategorií v podstatě předvídatelné, to ale neznamená, že by nestály za pozornost. Pravděpodobné ocenění Olivie Rodrigo ukazuje hned několik skutečností: dva roky po tom, co Grammies ovládla Billie Eilish, se zrodí další osmnáctiletá superstar generace Z. Úspěch její písně drivers license je šokující tím, že jde o její vůbec první vydaný singl. Viralita tiktokových zvuků umožňuje současným tvůrcům odstartování úspěšné kariéry v podstatě ze dne na den, to ale v žádném smyslu neznamená, že by úspěch Olivie Rodrigo nebyl zasloužený. Drivers license i celé album SOUR je navzdory elektronickým trendům, hyperpopovým tendencím, oblibě retra i rostoucí různorodosti mainstreamové scény tím nejjednodušším popem, jaký si lze představit. Nemá žádné ambice přesahu ani originality, nesnaží se být intelektuální, jeho autorka se neskrývá za artové kostýmy. Je prostou výpovědí o zlomeném srdci a těžkostech dospívání. Podobných desek jsme slyšeli stovky, přesto se všechny letošní recenze shodují: SOUR je nejlepší pop za dlouhou dobu.

Až hudební akademie vynese pravděpodobný verdikt, že jméno, které by z loňského roku měl znát každý, zní Olivia Rodrigo, bude oprávněný. I proto se nabízí dát nyní prostor také ostatním. Ke čtení selekce stříbrných hudebních medailí Klacku si můžete pustit doprovodný playlist:

Zdroj: Republic Records

Glass Animals (kategorie Objev roku)

Glass Animals za sebou mají díky písni Heat Waves úspěšný rok, ve kterém by objevem roku mohli být, kdyby se neproslavili už přibližně před osmi lety. Hudební akademie za tuto nominaci sklidila relevantní kritiku: „povýšit“ úspěšnou žánrovou kapelu na popový objev roku kvůli jednomu hitu se zdá degradující vůči jejich dlouhodobé konzistentně kvalitní tvorbě. Za poslech tak v kontextu letošních Grammies stojí hlavně jejich ostatní písně, které nejsou o nic méně podařené než Heat Waves.

Zdroj: Cody Fry

Cody Fry: Eleanor Rigby (kategorie Nejlepší instrumentální nebo vokální aranžmá)

Každý, kdo v uplynulé Grammy sezoně alespoň jednou otevřel TikTok, nejspíš pár vteřin coveru Codyho Frye zná, zejména u této skladby je ale škoda ochudit se o plnou verzi. Jedna z nejmelancholičtějších písní Beatles se v jeho podání mění v klasickou skladbu pro orchestr prezentovanou se vší vážností i momenty vlastní invence, které jsou ve videoklipu přiznané a odůvodněné. Vážná hudba si obtížně hledá nové publikum, kombinace otevřené platformy TikToku a familiarity motivů od Lennona a McCartneyho ale pomohla její nové hvězdě najít cestu k úspěchu.

Zdroj: Taylor Swift

Taylor Swift: evermore (kategorie Album roku)

Minulý rok Taylor Swift sklidila svůj největší dosavadní úspěch albem folklore, na které sesterská deska evermore volně navazuje. V duchu první desky tak vznikla další sbírka amerikánových příběhů propojených jednotnou indie a country estetikou. Oproti všem svým dřívějším érám se právě v těchto písních Taylor Swift opírá nejsilněji o své vypravěčské dovednosti a slovní zásobu. Vychyluje se z mantinelů popového textu tak daleko, až lehce přestřeluje své nejtypičtější publikum, a snad i proto nechává své nejsložitější album schválně upadnout v zapomnění tím, že mu nevěnovala v podstatě žádnou mediální kampaň. Bude tak letos chybět jako performerka na udílení cen a nejspíš i jako oceněná, evermore je ale pozoruhodné album, které připomíná sbírku povídek, a může tak oslovit diváky orientované na text. 

Zdroj: Loma Vista

St. Vincent: Daddy’s Home (kategorie Alternativní album roku)

Album Daddy’s Home je odvážný retropopový projekt, který funguje hlavně díky tomu, že jeho autorkou je St. Vincent. Její silná umělecká persona dodává jednoduchému konceptu charisma, které v kombinaci s melodiemi producenta Jacka Antonoffa utváří svébytnou estetiku, i když se spíš recyklují staré zvuky za občasné dopomoci soudobé elektronické hudby. Díky proměnlivé kompozici, různorodosti motivů a chytlavým frázovitým textům bylo album zmiňováno ve většině článků shrnujících nejlepší hudební počiny roku. V Grammy nominacích této „alternativní“ kategorie mu ale konkuruje Jubilee od Japanese Breakfast, které se ve všech dosavadních žebříčcích umístilo výrazně lépe.

Zdroj: Interscope

Billie Eilish: Happier Than Ever  (kategorie Album roku)

Titulní skladbu z letošního alba Billie Eilish nepochybně slyšel celý svět, o zbytku alba se to říct nedá. Navzdory víceméně kladným recenzím v bohaté hudební produkci letošního roku poněkud zapadlo, protože na něm zpěvačka nápadně změnila identitu a tentokrát se jí nepodařilo vzbudit tak masivní vlnu pozornosti jako před dvěma roky. Happier Than Ever je ale dospělá, intimní deska, na které stojí za pozornost téměř každá skladba, ne jen její hitový singl.

CENA ZA WHITEWASHED JAZZ I SATANICKÝ LAPDANCE

Řada nominací naopak namísto lítosti nad tím, že nelze rozdat medaile za hudbu všem, budí rozpaky. V hlavní kategorii (Album roku) jsou nominováni Lady Gaga s Tonym Benettem za neautorské, veskrze jazzové album. Proti jeho kvalitě nelze rozhodně namítat nic, jazz má nicméně na Grammies vlastní kategorii a letos v ní jsou nominováni hudebníci, kteří jsou úspěšní již dekády – z nich například Terrence Blanchard má pět Grammies na kontě. Těžko se představuje, že by Lady Gaga opravdu tak výrazně předčila všechny stávající jazzové hudebníky, a její nominace tak působí spíš jako diplom za účast v minoritním žánru.

Jiným způsobem překvapivá je nominace videoklipu k písni Montero, ve kterém Lil Nas X mimo jiné tančí na klíně satanovi poté, co se spustí do pekla na poledancové tyči. V kontextu kontroverzí, které klip vzbudil, tak návrh na jeho ocenění vysílá jasný signál, že v současné hudbě je možné a vítané jakékoli umělecké vyjádření a že na konzervativní kritiku není třeba brát ohledy. 

NEJSMUTNĚJŠÍ ROK V HISTORII HUDBY 

Mezi dalšími nominovanými jsou nepřekvapivá jména: Doja Cat, Justin Bieber, Ariana Grande nebo třeba Kanye West. Ve srovnání s předchozími ročníky Grammy má letošní sezona vyšší koncentraci výrazných hudebních projektů, z nichž by každý zasloužil více pozornosti. V posledním roce jako by se dotvořil svébytný mainstreamový proud přelomu dekád, charakteristický zejména retro zvukem, tematizací izolace a samoty a chytlavým psaním s ohledem na možnost vzniku potenciálních tiktokových memů. Výrazně se ale také vyostřila dlouhodobá tendence ke skládání melancholičtější hudby, kterou hudební teoretici mapují už od šedesátých let. Ne každá píseň nominovaná na Grammy je vyloženě nešťastná, v hlavních kategoriích najdeme i taneční hity Jona Batista, jinak se ale i hravá a provokativní Doja Cat zdá ve srovnání s podobnou předchozí hvězdou Nicki Minaj poněkud utlumená. Nejpopulárnější komik roku Bo Burnham ani není nominovaný v kategorii komediální hudby (kterou Grammies mají), protože jeho skladba All Eyes On Me má mnoho kvalit, ale vtipnost mezi ně nepatří. K výhře směřující Olivia Rodrigo tak dost možná uspěje i díky tomu, že její písně byly tento rok bezkonkurenčně nejsmutnější.