Milostný dopis jižním Čechám

aneb Introvertův průvodce letními výlety

27. června 2019

Zdroj: Wikimedia Commons

V rámci vší té lásky, která se nám tu poslední měsíc hromadí, jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas vyslat nějakou (a vyslat také vás) směrem k českým městům, a to rovnou ke dvěma s velkým Č: Českému Krumlovu a Českým Budějovicím.

Künstlerischer Spaziergang

Nic není tak úplně nemožné, a tak se i takové město jako Krumlov dá zvládnout přes léto bez kličkování mezi turistickými záplavami. Stačí z nádraží zamířit rovnou do Egon Schiele Art Centra. Několika patry výstav se snadno probloudíte až na půdu, kde sedí Schiele v životní velikosti a také velikosti velmi podživotní. Přisedněte si a v klidu pozorujte jeho malby i kresby aktů a portrétů, kolekci věnovanou přímo Českému Krumlovu, či dokonce několik jeho oděvních návrhů, vystavených i v realizované podobě.

Egon Schiele. / Zdroj: Wikimedia Commons

Po základním čtení o Egonově životě a po kávě, kterou si v přilehlé kavárně objednáte z knížky místo nápojového lístku a postavíte na piano místo stolečku, je tak akorát čas vyrazit do Schieleho zahradního ateliéru.

Manévrem skrz centrum města (ideální na nákup nových koh-i-noor tužek)  se vám podaří vybruslit z míst, kam si ještě troufají organizované zájezdy. Dostanete se tak mezi vilky a obecně příjemně opuštěnější kousek Krumlova. Ulicí s místní synagogou se nakonec vyšplháte až k ateliéru, kde Schiele nějakou dobu pobýval a tvořil a kde i v dnešní době pobývají a tvoří další umělci z celého světa, jejichž díla si můžete na místě také prohlédnout.

Zahradní ateliér Egona Schieleho. / Zdroj: Wikimedia Commons

Návrat z tvůrčího prostředí do reality zatím nemusí být tak prudký. Kousek od ateliéru se můžete na chvíli od Schieleho odpoutat a ponořit se pro změnu do světa fotografie – totiž do Muzea fotoateliéru Seidel. Další místo s minimem lidí, maximem věcí ke koukání a krásnou půdou, tentokrát vybavenou starodávným fotografickým náčiním.

Muzeum fotoateliéru Seidel. / Zdroj: Anna Fremrová

Z půdních výšin seběhněte zase zpátky dolů k řece, rovnou na zahrádku (a opět aspoň trošku směrem od lidí) na točené prosecco v Drunken coffee.

A kdyby se vám snad po Schielem začalo stýskat, vězte, že je film. A stojí za to!
https://www.youtube.com/watch?v=vasRU69Fvug

[hláška z Cimrmanů]

České Budějovice jsou – alespoň pro mě jako plzeňáka, navíc napůl zakořeněného v Praze – klasické malé české město. Přesto na mě dýchá jinou náladou. Asi jako když obejdete tři kavárny, kde vám nabídnou „české presso“, a pak najednou vejdete do jedné, kde dostanete naservírováno espresso a ještě tam k tomu hraje jazz.

Plachý café. / Zdroj: Anna Fremrová

Budějovická podloubí sice také schovávají nějakou tu drogerii a krámek operátora, jak už tomu tak obvykle na náměstích bývá, ale zvládnou taky restaurace s dřevěnými předzahrádkami, kouzelný antikvariát v patře, dva sekáče a malou uličku, kde si v pidikavárně dáte kvalitní kávu a ještě si s ní sednete do klidu ke stolku z upcycled dřevěné cívky.

Pokud je vám libo raději opravdu hipster kavárnu, poslouží Budějovice Datlem, který je asi minutu cesty od cívky. A tam si koneckonců můžete dát i oběd, nebo třeba zmrzlinu ze slaného karamelu, se kterou si sednete do jednoho z tisíce parků/nábřeží. Gastro zážitky můžete pak zakončit třeba v NeVinném baru, zašitém opět v příjemné uličce kousek od náměstí.

Co se týče hladu kulturního, ten si člověk jede nasytit  přeci jen spíš mimo město (třeba do toho Krumlova), ale! I mezi těmi podloubími se občas dějí věci. V kavárně kina Kotva pravidelně probíhají výstavy fotografií. Co se týče větších akcí, před pár lety polovinu náměstí zabral projekt Vnímání, tedy dřevěná konstrukce, která se snažila upozornit na to, že i místní čtyři sta let stará Samsonova kašna je umělecké dílo hodné obdivu, jejž obvykle věnujeme věcem vystaveným v galerii.

Samsonova kašna. / Zdroj: Wikimedia Commons

A obří kovové věže (a dříve i sochy) v plzeňské kulturní zóně DEPO2015? Tak ty předtím stály na budějovickém náměstí.

P.S. Po cestě se stavte v galerii na Hluboké. Letos je tam Lhoták!

P.P.S. Pokud se vám nedaří sehnat lístky na Žižkov, můžete zavýletit třeba právě do Českých Budějovic, kam Divadlo Járy Cimrmana pravidelně jezdívá.