Klidné chemtrailové nebe Lany Del Rey

20. dubna 2021

Hudební a estetická ikona desátých let Lana Del Rey vydala v březnu své dlouho očekávané pandemické album Chemtrails Over The Country Club. Spolu se svou nostalgickou poetikou a specifickým zvukem opět přinesla i kontroverzi: ačkoli se na nové desce poprvé dokázala oprostit od pasivní polohy v toxických vztazích, kvůli které často bývala kritizovaná, její fikční svět glorifikované amerikány zůstal stejný.

Album mezi posluchači i v oficiálních kritikách sklízí úspěch, a to zejména díky odlišnosti od předchozí tvorby. Nový zvuk překvapí hned v první písni White Dress, kterou zpěvačka přednáší křehkým sopránem, v němž se nepokrytě pohybuje na hranici svého rozsahu. Připomíná tak víc třeba FKA Twigs než vzdálenou a zastřenou Lanu Del Rey. Zbytek písní už se pak vrací ke zvuku předchozího alba Norman Fucking Rockwell – zprvu zřetelné melodie se postupně rozlévají do psychedelického hluku za doprovodu zdvojených vokálů. Chemtrails jsou ale zároveň mnohem složitěji strukturované, nálady se v nich střídají v nečekaných sekvencích a každá píseň vypráví jiný příběh. Překvapivým highlightem alba je i bluesová mezihra v Dance Till We Die, jejíž zvuková stopa v posledních dnech sklízí úspěch na TikToku.

Smířené ohlédnutí za dřívějšími alby

Chemtrails jsou ale kromě pár výjimečných chvil spíš chytrou a rozmanitou kompozicí toho, čím vším už Lana del Rey v poslední dekádě byla – album si vypůjčuje ty nejsilnější momenty z předchozí tvorby a skládá z nich jakýsi reflektivní narativ. Zdá se, jako by protagonistka vyprávěla znovu to samé, ale z nové perspektivy. Milostné příběhy už nemají svou ikonickou tíhu, dokonce jsou často spíš prostředkem ke sdělení něčeho úplně jiného. Kdyby se nám na Chemtrails zpěvačka snažila opakovat verše ze svého prvního hitu Video Games, ve kterých tvrdí, že jediné, pro co má smysl žít, je láska, těžko bychom jí už uvěřili.

Klíčem k pochopení jejího obratu může být první a jediná básnická sbírka Lany del Rey Violet Bent Backward Over The Grass, která vyšla v pauze mezi tímto a předchozím albem. Její protagonistka se ze světa slávy, roadtripů a večírků stáhla do ústraní a meditovala nad úzkostmi a nedostatkem sebehodnoty. Zároveň ale nalezla klid v každodennosti, umělecké tvorbě a komunitě, a získala tak lepší představu o tom, kým je, když není v první řadě objektem romantického zájmu.

Chemtrails se pak můžou zdát jako přirozený důsledek tohoto reflektivního období, a při návštěvách dřívějších milostných narativů se tak dostáváme k osvěžující perspektivě: vztahy jsou možná stále nefunkční, ale ztratily svůj tradiční fatalistický rozměr a zdaleka už nejsou jedinou složkou hrdinčiny identity. Třeba v písni Wild at Heart je stejně zamilovaná jako kdykoli dřív, v radostném a sebevědomém refrénu ale opěvuje spíš sebe sama, než cokoli jiného. Tento její nový hlas zároveň nevychází ani tak z kompletního sebepřijetí a obratu v myšlení, jako spíš z prostého získání nadhledu, jehož absence starší texty značně zatěžovala. Distanc mezi hrdinkou a jejími stokrát řečenými příběhy jí rozvazuje ruce a umožňuje to, co jsme ve světě Lany del Rey ještě neslyšeli: písně, které se z větší části nebo úplně věnují novým tématům, ať už je to sebereflexe, víra nebo vyrovnávání se se slávou. Ačkoli stále slyšíme stejnou vypravěčku, tentokrát jako by chtěla posluchače pustit k sobě blíž a ukázat, že je v ní víc, než mnohokrát obměněné fráze a klíčová slova.

Za pozornost v tomto ohledu stojí zejména titulní singl Chemtrails Over The Country Club. V něm se Lana opírá o svou tradiční linku nostalgie, tentokrát ale navštěvuje svou rodinnou minulost a prozkoumává kulturu, ze které vzešla. Ačkoli vyprávění uvádí svým tradičním eskapismem, ukazuje se záhy, že přišla dělat to, co umí nejlépe: romantizovat. Problematické prostředí prosáklé privilegii a blaženou nevědomostí naprosto nekriticky používá jen jako další z pozadí svých emočních úvah – v děrované krajkové masce a s přítelkyněmi po boku medituje nad svým kulturním dědictvím. Dokáže ho ale vidět jen ze své perspektivy a bez nejmenšího nádechu pochybností. Doslovná estetizace „chemtrails“, předmětu konspiračních teorií, tak připomene jeden ze stěžejních bodů tvorby Lany Del Rey – ignoranci.

Čtěte také: Konec terapie: Pop letos pochopil, že o jeho rady nikdo nestojí 

Ta dostala příležitost vyniknout nad zbytek alba hned den po jeho vydání, kdy byla na Instagramu oznámena osmá deska Rock Candy Sweet. Její očekávání s sebou opět přináší důvod k obavám, jelikož se na ní prý Lana plánuje vypořádávat s obviněními z kulturní apropriace a glorifikace domácího násilí. V tak radikálním vyjádření je vzhledem k politické historii zpěvačky snadné tušit, že vypořádáním se myslí zejména pustit se ještě hlouběji do estetizace a romantizace své pasivní umělecké persony.

Kulturní dosah melancholické republikánky

Po březnových novinkách nezbývá než se ptát, co úspěch Lany Del Rey vypovídá o poslední dekádě popu. Zatímco dnes se internetem šíří memy o tom, že „nejnenáviděnější osoba v Lana fandomu je Lana“, v internetové kultuře zprvu zpěvačka vůbec nebyla přijímaná tak rozporuplně. Naopak jí pomohla ke slávě sociální síť Tumblr, která ji po úspěchu Video Games pojala jako součást své grunge estetiky stejně jako Marinu Diamandis. Zatímco generace Z už tuto dobu objevuje jako zábavné retro, stárnoucí mileniálové a mileniálky si snadno vzpomenou, že svého času měla hudba Lany Del Rey skutečný kulturní vliv. V průběhu se pak přijetí utrápené a do sebe ponořené hrdinky začalo proměňovat, na což Lana zatvrzele odmítá zareagovat, a naopak se každý rokem trochu agresivněji snaží bránit svou pozici (minulý rok například otevřeným dopisem „Question for the culture“).

Nadcházející osmé album tedy bude důležitým momentem její kariéry i proto, že by mohlo ukázat, jestli existují nějaké hranice toho, kdy Lanina problematičnost převáží nad kvalitou její hudební produkce. Chemtrails Over The Country Club minimálně vytváří příslib toho, že po hudební stránce se Lana Del Rey stále vyvíjí a má co nabídnout, i když za sebou nechávají na obloze březnového popu i znepokojivé stopy.

Chemtrails Over The Country Club. Interpretka: Lana Del Rey. Vydavatelství: Interscope/Polydor Records, 2021. Minutáž: 45 minut.