Poezie: Murrer, Dynka, Hradecký

„Dnešní poezii často chybí poezie“

22. května 2020

Vyhlášení letošních cen Magnesia Litera se odsunulo na podzim, ale Klacek se přesto ptal. Každý pátek zveřejňujeme krátké rozhovory s nominovanými. Letošní kategorie poezie nabízí tři různorodé sbírky. Jiří Dynka byl nominován za dílo s mnohoznačným názvem Pomor (Druhé město, 2019), Ewald Murrer oslovil porotu Noční četbou (Aula, 2019) a Daniel Hradecký Přibližováním dřeva (Perplex, 2019).  

Co dnešní poezii chybí?
Nelze to říci obecně, ale často mám dojem že především poezie.

EWALD MURRER Český básník, prozaik i publicista Michael Wernisch, píšící pod pseudonymem Ewald Murrer, oslovil letošní porotu Magnesie Litery svým monumentálním souborem stovky textů Noční četba (Aula, 2019), který připomíná skoro zapomenutý žánr básnické fantastické povídky. Autor v ní poetikou navazuje na jisté melancholické a bizarní snění, kterým zaujal už v devadesátých letech v knize Zápisník pana Pinkeho (In margine, 1990). Murrerovy texty vycházejí časopisecky po celém světě, věnuje se také výtvarnému umění a ilustruje například díla Milana Ohniska.

Jak se stavíte k rýmované poezii?
Mám ji rád. Stejně jako volný verš.

Máte nějaký oblíbený básnický prostředek?
Žádný víc než jiný.

Jaký básník/básnířka vás silně ovlivnil/a?
Se vší pravděpodobností jsem se nechal ovlivnit četbou řady básníků a několika básnířek. U nikoho bych však nepoužil slovo silně.

Měla by být podle vás poezie angažovaná? Proč?
Každý básník je jistě nějak v něčem angažován. S poezií jako takovou by to však nemělo souviset.

JIŘÍ DYNKA Luhačovický rodák Jiří Dynka vydal loni jubilejní, desátou sbírku Pomor (Druhé město), za niž byl nominován na Magnesii Literu. Samotný název otevírá široké interpretační pole, ostatně specifické názvy volil Dynka již v minulosti například u sbírek Wrong! (Petrov, 2002) nebo Tamponáda (Druhé město, 2006). V nominované sbírce s mnohoznačným názvem se Jiří Dynka vydal nazpět časem. Sám k ní říká: „Nevěřím, že jsem žil. Kdykoliv jsem měl volnou chvilku. Poukázat na skutečnosti, které jsou tytam. Beton této lokality, vazkost bahnitých nánosů, latě, lezecké stěny. Nevěřím, že žiji.“

Vážená paní redaktorko, mě však zajímají jiné otázky z poetiky, na které neznám odpověď: jak mají básníci, kterým nezbývá vydělávat si na živobytí jinak než poezií a vykonávají výdělečnou činnost odpovědně, vykonávat básnickou činnost odpovědně – a za jakou cenu, když jsou utahaní a bez energie po pracovní době, když jim zůstává tak málo času na psaní?

DANIEL HRADECKÝ byl nominován za svou čtvrtou sbírku Přibližování dřeva (Perplex, 2019). Obsahuje tři samostatně stojící skladby: v úvodní Redakci dokonalé básně autor odhaluje proces zrodu básně, během kterého se tvůrce střetává s editorem. V Přibližování dřeva přibližuje setkání s různými lidmi, jejichž výroky se mu vryly do paměti, a závěrečnou skladbu Raussig (odkazující k německému názvu Ústí nad Labem – Aussig) lze vnímat jako spílání nenáviděnému městu, světu i době. Kromě poezie napsal také román Trosky jednoho deníku (nakladatelství Petr Štengl, 2016) a publikoval časopisech (Tvar, Psí víno). V roce 2008 získal literární cenu Vladimíra Vokolka.

Respondent do uzávěrky tohoto textu neodpověděl.