Snění o cestě do nevlídna

18. listopadu 2019

Zdroj: Unsplash, Ellie Meh

Vytěženej kraj nás veze na roadtrip po nemilosrdném severu Čech. Druhá próza Veroniky Bendové vykresluje oblast, jež poslední roky oslňuje filmový i seriálový svět (Rapl, Sever). Kniha vychází až po vlně do severu zasazených krimisérií, a tím vdechuje do té doby pouhým kulisám život. Nicméně to s sebou přináší zjištění, že filmařský zájem ve výsledku této oblasti nic nepřináší.

Bendová po celou dobu popisuje konkrétní místa, vyhlídky, industriální scenérie, ale i lezavou zimu, způsobenou nefunkčním topením v autě. Pečlivým pozorováním ulic i lidí nás upomíná na několik vrstev místní historie, které celou oblast změnily – odsun Němců a příliš aktivní soudruhy. Sever má zvláštní duši, nejde jen o sbírku nešťastných sídlišť.

Vytěženej kraj nám sever otevírá očima kolegů Ireny a Huga, kteří hledají vhodné lokace pro účely natáčení seriálu z doby normalizace. Oba vnímají objevovaná místa rozdílně, Hugo si postupně uvědomuje, jak hluboký má k severu vztah a jak rád se sem vrací; Irena je naopak odtažitá a podstatnější jsou pro ni vzpomínky na někdejší život s Hugem. Sama je zmatená v tom, co k Hugovi cítí, a často svou nejistotu kryje útočností.

Bendová postupně dávkuje jejich vzpomínky na dávný vztah. Jenže uvolňující se napětí mezi Irou a Hugem působí křečovitě i očekávaně. Hugo je prototypem ideálního moderního muže, který procestoval celý svět, každému chce pomoct, má obří povědomí o historii každé vsi, je vášnivým fotografem i sběratelem foťáků, ví zkrátka něco o všem a nezdráhá se každého přívětivě poučovat. Proti němu je Ira schopnou produkční, náladovou ženou, kterou lehce něco rozčílí. Je podepřena spoustou vykřičníků a doprovázena častými úšklebky nebo odsekáváním. Snad na každého je vlastně nejprve protivná, ale stačí se široce usmát, a muži vzápětí tají.

Nutně se tu otevírá klišoidní zpracování, ve kterém oba nejistota zdržuje od prvního blízkého kontaktu, oba rozechvívají vzpomínky, až se z nenávisti stává láska. Momenty, kdy jsou oba jako na jehlách, váhají, jak blízko k sobě mohou dojít a jestli ten druhý o nějaký kontakt vůbec stojí, umožňují čtenáři vybudovat si s postavami vztah. Jenže romantické chvíle, kdy se z Iry stává bezprostřední a radostná žena, která se dlouho a zvonivě směje, zatímco Hugo se z toho tetelí, smrdí kýčem. Z obratů jako „ty moje lžičko“ se mi kroutí prsty u nohou a musím se přemlouvat k dalšímu čtení, protože se chci co nejrychleji dostat zpět k tomu působivému vykreslení severu.

Knižní roadtrip je svižný a plynulý, i když se vlastně příliš neděje. V hlavní roli tu přece jen zůstávají objevovaná místa. Kromě obnovování vztahu mezi Hugem a Irou k tomu přibývá až detektivní zápletka s nalezenou mrtvolou a nepříjemně často přítomným bývalým spoluvězněm Hugova otce. Kniha je navíc obohacena i o krátké epizody s místními, což je rozvedeno pouze v náznacích, kvůli zmíněnému vztahu se na ně dostává jen střídmě. A to je škoda.

Vytěženej kraj je příběhem lidí, kteří podnikají cestu nevlídnou krajinou a trochu jim to leze na mozek. Všechno je intenzivnější. Jenže přílišné přešlapování v nesmyslných úvahách postav à la červená knihovna mě nenapínalo, ale odrazovalo. Navzdory tomu však kniha dokazuje, že si zhuntovaná oblast, o jejíž problémy se příliš nestaráme, zaslouží pozornost. Citlivě nám připomíná, že bychom měli podniknout skutečnou cestu do černého srdce severu.

BENDOVÁ, Veronika: Vytěženej kraj. Praha: Éditions Fra, 2019. 200 s.