Alena Mornštajnová se ve své nové knize Listopád věnuje alternativní historii po krachu sametové revoluce. Jednorozměrný příběh s prostoduchými postavami čtenáři předkládá již mnohokrát vyprávěné příběhy spíše než zamyšlení nad možným směřováním dějin.

Byť máme každoročně tendenci spíše lamentovat nad stavem kultury, česká próza posledních let začíná nabízet poměrně dost textů k uspokojení pestrého čtenářského národa. V porovnání s rokem minulým jsme se dočkali méně debutantských titulů, a na scéně tak byli vidět spíše zaběhlí autoři.

Za poslední půlrok jsem měla v ruce několik románů ze současné české produkce a je až s podivem, kolik z nich mělo svůj fikční svět vystavěno v dobách minulých. Proč se i dnes, po více než 30 letech od socialistických a jiných, pro české dějiny významných událostí, čeští spisovatelé vrací do minulosti?