Grandhotel nad propastí, kolektivní biografie představitelů frankfurtské školy Stuarta Jeffriese, vypráví příběh kritických teoretiků, zejména z řad židovských intelektuálů počátku 20. století, sdružujících se kolem Institutu pro sociální výzkum přezdívaného také Café Marx.

Pavel Barša v publikaci Román a dějiny pojednává vztah mezi teoriemi románu a myšlením o dějinách, jejich aktérech a smyslu. Na pozadí sporů o románovou formu autor formuluje svůj příspěvek do debaty o západních dějinách a propojení individuální a kolektivní temporality.

Oslabování role literárního autora v interpretaci je příznačné pro velké množství literárněteoretických proudů 20. století. Anna Schubertová ve své knize Stávám se řečí: Smrt a návrat autora v perspektivě filozofie identit představuje alternativní model interpretace.

Francouzský umělec Hyacinthus vytváří z ilustrací a z koláže citací starověkých myslitelů eklektickou mytologii o vzniku světa. Kosmogoniály vydalo v dubnu nakladatelství Argo a z letošní nabídky komiksů rozhodně nevyčnívají jen díky zdobnému hřbetu.

Pop-filozofická kniha Václava Janoščíka má megalomanskou ambici zodpovědět takřka všechny klíčové otázky současnosti. Kvůli divokému tempu se ale naznačeným tématům nedostává kontextu, z pojmu se stávají hesla a text se propadá do samolibé nesdělnosti.

S tím, že žijeme v redukci a že to, co pojímáme a co jsme schopni myslet, je omezené, se musíme neustále vyrovnávat, ale čeho je moc, toho je… Ve světě, který je definován řečí, není třeba přispívat k její stigmatizaci – té se přitom můžeme dopustit hned dvěma způsoby.