Dramatizace románu Dějiny násilí, v němž Édouard Louis nechává událost vlastního znásilnění líčit multiplicitou hlasů, vyniká v režii Tomáše Loužného senzualitou materiálních vjemů. Úporná snaha smýt ze sebe znásilnění se za dunění otáček pracího bubnu rozmělňuje v mydliny různých podob násilí.

Inscenaci Hejno bez ptáků divadelního souboru 11:55 bylo možné zhlédnout v rámci festivalu Malá inventura. Ambice stejnojmenné knižní předlohy vysvětlit všechno v rozsáhlém kontextu ale zapříčinily, že je i inscenace obsahově nahuštěná a formálně strádá. Je celek víc než součet jeho částí, existuje hejno bez ptáků?

Knihu Kdo zabil mého otce záhy po jejím překladu do češtiny zinscenoval Jakub Čermák. Divadelní adaptace Venuše ve Švehlovce poskytuje podobný zážitek, jako čtení knihy: silnou, emotivní výpověď, u které diváka tolik nezajímá jak vypadá, ale co říká.

Románu Mistr a Markétka Michaila Bulgakova se chopil režijní tandem SKUTR, aby mu vtiskl tvar v Divadle v Dlouhé již mnohokrát ověřený – kabaret. Bulgakovova faustovská variace zasazená do Moskvy 30. let 20. století se však svou složitostí vzpírá každému pokusu svázat ji pro jeviště a vždy zůstává tvrdým dramaturgickým oříškem.