Ernaux si získala pozornost české literární scény až na podzim minulého roku – a to ničím menším než získáním Nobelovy ceny za literaturu. Souběžně vyšel v nakladatelství Host román Roky, autorčin opus magnum.

Novela s názvem Boje a proměny jedné ženy byla přeložena do češtiny necelý rok poté, co vyšla ve Francii. Louis pokračuje v mapování své rodiny – v předchozích textech se věnoval osudu vlastního otce či bratra, nová kniha je zasvěcena matce.

Dramatizace románu Dějiny násilí, v němž Édouard Louis nechává událost vlastního znásilnění líčit multiplicitou hlasů, vyniká v režii Tomáše Loužného senzualitou materiálních vjemů. Úporná snaha smýt ze sebe znásilnění se za dunění otáček pracího bubnu rozmělňuje v mydliny různých podob násilí.

Knihu Kdo zabil mého otce záhy po jejím překladu do češtiny zinscenoval Jakub Čermák. Divadelní adaptace Venuše ve Švehlovce poskytuje podobný zážitek, jako čtení knihy: silnou, emotivní výpověď, u které diváka tolik nezajímá jak vypadá, ale co říká.

Kdo zabil mého otce je bilancí komplikovaného vztahu otce a syna a zároveň popisem brutality francouzského třídního systému.