Martin Kohout se ve své filmové eseji s názvem Hlasy pro prezidenta aneb Pokus o kontrarevoluci vrací do období let 2015 až 2018, kdy se se sílícími sympatiemi pro Andreje Babiše a Miloše Zemana začalo otevřeně mluvit o rozdělené společnosti.

Alena Mornštajnová se ve své nové knize Listopád věnuje alternativní historii po krachu sametové revoluce. Jednorozměrný příběh s prostoduchými postavami čtenáři předkládá již mnohokrát vyprávěné příběhy spíše než zamyšlení nad možným směřováním dějin.

Marek Toman v nové knize Nutrie vypráví o tom, co se odehrávalo po listopadu 1989 na jedné nutrijí farmě. Svoboda zde přitom nepřichází jako prázdné heslo, ale jako humorná připomínka, která se nebojí ukázat odvrácenou stranu polistopadové éry.

K třicátému výročí sametové revoluce bylo v Praze uspořádáno mnoho akcí a výstav, ale málokteré dokázaly přinést i nový kritický pohled. Obrazy konců dějin překračují patetické vzpomínání a představují nám období transformace v jeho hlubších kontinuitách.

Kdo letos vyhlížel tramvaj na Václavském náměstí, nemohl si nevšimnout okna do minulosti, které se zde začátkem jara otevřelo. Pohled do výlohy knihkupectví Academia, napěchované novými knihami o sametové revoluci, mohl na člověka působit až podezřelým dojmem.