Třetí próza amerického básníka Bena Lernera se vrací k postavě Adama Gordona, básníkova alter-ega. Zavádí nás do Adamova dospívání v konzervativním kansaském městečku Topeka a skrze hlasy Adamových rodičů pojednává o rodině, traumatu, maskulinitě, politickém pokrytectví, a především o jazyce.

Na 25. ročníku MFDF Ji.hlava vyvolal diskusi časosběrný snímek Síla od Martina Marečka. V něm totiž zobrazil Kamila Filu jako rozporuplnou osobnost, která svým chováním permanentně zrazuje feministické ideály, které jinak káže veřejnosti.

Skrze kapitolu z Barthesových Mytologií lze Tinder pochopit jako druh volebního rallye. Jednotlivé profily v aplikaci totiž připomínají obrazy z volebních kampaní, akorát místo do vlády jsou kandidáti voleni do vztahu, nebo rovnou do postele.

Kriminální seriály patří poslední roky k tomu nejsledovanějšímu z nekonečného proudu televizního vysílání. Až příliš často však posilují stereotypní úvahy o „správných chlapech“ a téměř zcela vypouští možnou přítomnost empatického jedince, který nemá horkou hlavu a netáhne za sebou celou nálož vztahových problémů.

Dekadence zdaleka neznamená jen dandyovské elegány, svůdné ženy a zvrhlé orgie. Právě duchovní stránka dekadentní poezie, její oscilace na hranici provokací a zavržení vlastní tělesnosti totiž dává šokujícím dekadentním obrazům nutný hlubší smysl.

Zeptali jsme se osobností z různých oblastí kultury, koho považují za pozitivní příklad maskulinity. Kdo inspiruje Jana Němce, proč režisér Jakub Čermák volí Ježíše Krista a jakých literárních postav bychom podle spisovatelky Marty Dzido potřebovali více?