Novela s názvem Boje a proměny jedné ženy byla přeložena do češtiny necelý rok poté, co vyšla ve Francii. Louis pokračuje v mapování své rodiny – v předchozích textech se věnoval osudu vlastního otce či bratra, nová kniha je zasvěcena matce.

Dramatizace románu Dějiny násilí, v němž Édouard Louis nechává událost vlastního znásilnění líčit multiplicitou hlasů, vyniká v režii Tomáše Loužného senzualitou materiálních vjemů. Úporná snaha smýt ze sebe znásilnění se za dunění otáček pracího bubnu rozmělňuje v mydliny různých podob násilí.

Román, oceněný Prix Goncourt, je nejen thrillerem, sci-fi i milostným příběhem zároveň. Hervé Le Tellier v něm především předkládá čtivou satiru na současnou společnost, nebo alespoň její paralelní, jednou anomálií ovlivněnou, variantu.

Francouzská spisovatelka Delphine de Vigan ve svém novém románu Děti nade vše upozorňuje na problematickou situaci dětských influencerů. Oproti jejím předchozím, jemně vystavěným textům ovšem působí nová kniha příliš těžkopádně a moralizačně.

Kdo zabil mého otce je bilancí komplikovaného vztahu otce a syna a zároveň popisem brutality francouzského třídního systému.

Na dvacátém šestém Světě knihy byla cítit hlavně radost z možnosti se setkávat s nakladateli, autory i překladateli. Čestnému hostu Francii se podařilo poskytnout prostor nejen románu, ale třeba i divadlu a komiksu. Překlady z francouzštiny ovšem nejsou to jediné, co z letos představovaných knih stojí za pozornost.

Francouzský romanopisec Laurent Binet byl jedním z hlavních hostů letošního Světa knihy. V rozhovoru jsme si povídali o jeho poslední knize Civilizace, ale také o tom, jaký by byl další hypotetický vývoj situace v Evropě či proč by radši uctíval Slunce.

Komiksový román Bomba je výsledkem tvůrčího setkání kreslíře Denise Rodiera a scenáristů Laurenta-Frédérica Bolléeho a Didiera Swynsena. Protagonista komiksu Uran je „netypickým“ superhrdinou. Namísto toho, aby svět zachránil, je totiž jeho posláním ho zničit.

Francouzský umělec Hyacinthus vytváří z ilustrací a z koláže citací starověkých myslitelů eklektickou mytologii o vzniku světa. Kosmogoniály vydalo v dubnu nakladatelství Argo a z letošní nabídky komiksů rozhodně nevyčnívají jen díky zdobnému hřbetu.

Pokud v posledních letech nějaká témata rezonují ve společnosti, patří mezi ně rozhodně evropská koloniální historie a vypořádávání se s tímto dědictvím. Do takového ovzduší vstupuje nová kniha Civilizace francouzského romanopisce Laurenta Bineta.

„Soumrak žertů,“ titulkuje recenzi na poslední román Milana Kundery Slavnost bezvýznamnosti francouzský La Presse. „Kundera bez sexu,“ zažertovala by si autorka této recenze, místo toho se pustila do nejtěžšího textu, který zatím o literatuře napsala.

Jak by to vypadalo, kdyby se James Joyce rozhodl napsal místo Odyssea knihu o orientalistovi s insomnií a půjčil si k tomu slovník i chytré narážky Umberta Eca? Jako nový román Kompas francouzského spisovatele Mathiase Énarda.