Změna klimatu je fakt, stejně jako psychologické překážky, které lidstvo nutí tuto skutečnost popírat. Právě ony pohnutky zkoumal britský spisovatel George Marshall v knize Ani na to nemyslete s výmluvným podtitulem Proč náš mozek ignoruje klimatickou změnu.

Zkušená autorka debutuje formálně odvážnou novelou s autobiografickými prvky, která zobrazuje několik let vztahu dospívající dívky a jejího padesátiletého učitele.

Trojice začínajících tvůrců se spojila v původním českém queer komiksu Mezitah: Jádro pudla. Dva z autorů, Albert Maršík a Filip Zatloukal, nám přiblížili pozadí vzniku komiksu.

Dravec, nový komiksový román Davea McKeana sice nevyniká výřečnými textovými pasážemi ani dechberoucím příběhem, zato autor skvěle zachycuje mystickou atmosféru fiktivní říše i svět plný smutku.

Publikace Tíha a beztíže folkloru mapuje takzvané folklorní hnutí v Čechách a na Moravě v druhé polovině 20. století. S etnomuzikologem Vítem Zdrálkem jsme se bavili o pozadí jejího vzniku, o specifikách orálněhistorického bádání a o proměňujících se rolích folklorního hnutí ve společnosti.

Spisovatel a známý reklamní marketér Ondřej Hübl na motivy aktuálního politického a generačního štěpení napsal thriller Opona. Knize chybí nejen jakýkoliv nadhled, ale i snaha o mezigenerační porozumění.

Prostor vymezený vypínači, blízko a daleko mezi světlem a tmou. Kudy se vydat? Hledání místa, hledání pokoje, hledání sdílené polohy, když to poslední bylo ukončeno. Bernadeta Babáková debutuje tematizací zániku a konce, lásky i bezdomovectví.

Andrej Babiš přitahuje kritiky destruktivním působením, ale i archetypální povahou a svéráznou dikcí. Většina pokusů o jeho reflexi nicméně sklouzává k morálnímu kýči. Maclovi se podařilo tohoto problému vyvarovat; jeho satira je radostná a hravá.

Pavle Horákové a Jaroslavu Rudišovi vyšly na konci minulého roku romány, které spojuje výchozí situace vypravěčů. Výsledný útvar by však nemohl být odlišnější. Kde Horáková kulhá, nabízí Rudiš uspokojivá východiska pro psaní románu s historickými motivy.

Šeptuchy následují jeden z trendů současné slovenské literatury, totiž psaní inspirované regionálním folklorem. Sabuchové se podařilo na půdorysu skutečného periferního regionu vytvořit vlastní fikční svět Podlasí a zabydlet ho přesvědčivými postavami.

Můj odpočinkový rok líčí dobrovolnou izolaci mladé, krásné a bohaté studentky dějin umění, jejíž odpor k dosavadnímu vedení života i sobě samé ústí do ročního projektu hibernace, od kterého si slibuje nejen delší odpočinek, ale úplné znovuzrození.

Román, oceněný Prix Goncourt, je nejen thrillerem, sci-fi i milostným příběhem zároveň. Hervé Le Tellier v něm především předkládá čtivou satiru na současnou společnost, nebo alespoň její paralelní, jednou anomálií ovlivněnou, variantu.

Loni vyšel nový titul Evy Švankmajerové – Zvuk dýní v zákulisí. Šestnáct let po autorčině smrti se dostávají k veřejnosti texty dosud knižně nevydané. Žánrová pestrost a imaginativní trip mohou lákat, ale skýtají i nebezpečí ztráty půdy pod nohama.

Prozaický debut Marieke Lucase Rijnevelda S večerem přichází tíseň se rychle stal bestsellerem i za hranicemi Nizozemska. Skrze lokální motivy se mu daří pojednávat o univerzálních tématech jako truchlení a rané dospívání.

Prozaický debut vietnamského básníka Na Zemi jsme na okamžik nádherní je dopisem matce, která si jej nikdy nepřečte. Nemožný dialog prostřednictvím jazyka zviditelňuje těla poznamenaná válečným traumatem a ohledává osvobozující i destruktivní sílu tělesné touhy.

Pauline Delabroy-Allard ve své první knize zpracovává téma náhlé lesbické lásky, která svou intenzitou připomíná klasická díla evropského romantismu. Osudovost, fatálnost a extrémní citové vyšinutí jsou dynamickým pohonem vyprávění. Také tragické vyústění příběhu se drží ověřených osnov, přesto je autorka schopná přinést vzrušující příběh, který nenudí. Ukazuje, že i milostný román lze dosud kvalitně aktualizovat.

Americká autorka Tillie Walden se v autobiografickém komiksu nevypořádává jen se světem krasobruslení. Hmotou křehkého vyprávění o dospívání prosakují témata přijetí, sexuální orientace, toxické feminity, vztahu k sobě a zaměřenosti na výkon.

Žánrově experimentální román Perník je citlivě zpracovaným příběhem o migraci. Helen Oyeyemi, britská autorka nigerijského původu, zde však předkládá i orientalizující pohled na Česko, jejž dosavadní recepce nijak neadresuje. Kniha tak ztělesňuje depolitizované pojetí literatury, které obhajuje exotifikaci formalismem.

Literární vědec Roman Kanda ve své práci Český literárněvědný marxismus. Kapitoly z moderního projektu předkládá hutnou charakteristiku tuzemského marxistického myšlení. Po 30 letech se tak lze seznámit s tématem bez vší kontroverze a zbytečné démonizace.

Hudební publicista Pavel Klusák na podzim loňského roku vydal svůj dosud nejobsáhlejší knižní počin. Gott: Československý příběh slibuje velký průlom v českém přemýšlení a psaní o Gottovi. Podařilo se mu to?