Ernaux si získala pozornost české literární scény až na podzim minulého roku – a to ničím menším než získáním Nobelovy ceny za literaturu. Souběžně vyšel v nakladatelství Host román Roky, autorčin opus magnum.

Liliputin Jana Němce, pětice krátkých próz o dopadech ruské invaze na civilisty, trpí jak absencí hlubší zkušenosti autora s tématem, tak neobeznámeností s prostředím. V nejsilnějších momentech knihy nepředstavitelnost války aktivně tematizuje.

Grandhotel nad propastí, kolektivní biografie představitelů frankfurtské školy Stuarta Jeffriese, vypráví příběh kritických teoretiků, zejména z řad židovských intelektuálů počátku 20. století, sdružujících se kolem Institutu pro sociální výzkum přezdívaného také Café Marx.

Pavel Barša v publikaci Román a dějiny pojednává vztah mezi teoriemi románu a myšlením o dějinách, jejich aktérech a smyslu. Na pozadí sporů o románovou formu autor formuluje svůj příspěvek do debaty o západních dějinách a propojení individuální a kolektivní temporality.

Změna klimatu je fakt, stejně jako psychologické překážky, které lidstvo nutí tuto skutečnost popírat. Právě ony pohnutky zkoumal britský spisovatel George Marshall v knize Ani na to nemyslete s výmluvným podtitulem Proč náš mozek ignoruje klimatickou změnu.

Šeptuchy následují jeden z trendů současné slovenské literatury, totiž psaní inspirované regionálním folklorem. Sabuchové se podařilo na půdorysu skutečného periferního regionu vytvořit vlastní fikční svět Podlasí a zabydlet ho přesvědčivými postavami.

Román, oceněný Prix Goncourt, je nejen thrillerem, sci-fi i milostným příběhem zároveň. Hervé Le Tellier v něm především předkládá čtivou satiru na současnou společnost, nebo alespoň její paralelní, jednou anomálií ovlivněnou, variantu.

Literární vědec Roman Kanda ve své práci Český literárněvědný marxismus. Kapitoly z moderního projektu předkládá hutnou charakteristiku tuzemského marxistického myšlení. Po 30 letech se tak lze seznámit s tématem bez vší kontroverze a zbytečné démonizace.

Hudební publicista Pavel Klusák na podzim loňského roku vydal svůj dosud nejobsáhlejší knižní počin. Gott: Československý příběh slibuje velký průlom v českém přemýšlení a psaní o Gottovi. Podařilo se mu to?

Mazel je druhou publikovanou prózou Akwaeke Emezi. Podobně jako již debut Emezi Zřídlo získala nová kniha z kategorie young adult řadu ocenění a v tomto roce má vyjít v angličtině i pokračování.

Nový román Petra Šestáka sleduje muže ve středním věku, jež se po letech vrací do rodného města, kde plánuje zakořenit. Příběh slouží jako odrazový můstek; jádrem knihy jsou jízlivá i soucitná pozorování zasazující jeho pachtění do širších kontextů.

Alena Mornštajnová se ve své nové knize Listopád věnuje alternativní historii po krachu sametové revoluce. Jednorozměrný příběh s prostoduchými postavami čtenáři předkládá již mnohokrát vyprávěné příběhy spíše než zamyšlení nad možným směřováním dějin.

V březnu vyšla Biance Bellové v nakladatelství Host sbírka povídek Tyhle fragmenty. Texty akcentují nadčasová témata, která se mohou týkat všech: boj s pošramocenými vztahy, snaha zavděčit se rodičům, strach ze stárnutí či osamění.

Studenti a studentky ateliéru intermédií z brněnské FaVU VUT vydali společnou knihu Sedimenty, diagnózy, wellness (Host, 2021). V žánrově nezařaditelném textu se věnují otázkám příprav na dystopickou budoucnost, hranicím současné textuality, ale i autorství v post-internetovém věku.

Nakladatelství Host nedávno vydalo prózu Akwaeke Emezi Zřídlo. Emezi je nebinární a oslovuje se they, ona v plurálu, což respektuje i tento článek. Jejich autobiografický debut je strhujícím proudem, který vypráví vývoj mladé queer osoby s nigerijsko-tamilskými kořeny žijící v USA.

Tíha vlny je druhou básnickou sbírkou Terezy Šustkové, která debutovala v roce 2018 knihou Skrýše, také v nakladatelství Host. Nová sbírka autorky se nese v podobném duchu, vyvstává téma rodičovství i blízkosti s druhými včetně Boha.

Neobyvatelná země novináře Davida Wallace-Wellse líčí naši planetu v podobě, do jaké ji promění globální změny klimatu. Kniha slouží jako nekonečný zdroj dat a argumentů a zároveň jako připomínka, že sucho není jediný z důsledků, kterým budeme muset v následujících dekádách čelit.

Nejnovější kniha literárního vědce Jiřího Trávníčka provádí od kamenných destiček až k elektronickým čtečkám. Publikace Kulturní vetřelec: Dějiny čtení – kalendárium představuje fenomén čtení v kulturních, historických a sociálních souvislostech.

Dlouhá trať je čtvrtou knihou Viktorie Hanišové a na rozdíl od předchozí trojice se nejedná o román, nýbrž o soubor sedmi povídek. I přes změnu literárního žánru se však autorka dál drží pohlcující atmosféry nejistoty, strachu a napětí.

Šest let po úspěchu své prvotiny Pálenka přichází Matěj Hořava s knihou Mezipřistání. Jeho poetika zůstává zdánlivě stejná, zato dějiště knihy je nové: vyprávění nás přivádí mezi gruzínské paneláky. Podstatné je však to, koho v té končině potkáme.