Mazel je druhou publikovanou prózou Akwaeke Emezi. Podobně jako již debut Emezi Zřídlo získala nová kniha z kategorie young adult řadu ocenění a v tomto roce má vyjít v angličtině i pokračování.

Fernanda Melchor vypráví skrz hru s thrillerovými a hororovými prvky příběh současného Mexika. „Nikdy jsem nechtěl lhát tak moc, jako teď. Říct, že žiju v zemi-povídce nebo v zemi-filmovém scénáři,“ napsal mexický básník Alejandro Merino ve své básni Země-horor. Stejnou krajinu pustoší i bouře Fernandy Melchor v románu Období hurikánů.

Francouzská spisovatelka Delphine de Vigan ve svém novém románu Děti nade vše upozorňuje na problematickou situaci dětských influencerů. Oproti jejím předchozím, jemně vystavěným textům ovšem působí nová kniha příliš těžkopádně a moralizačně.

Oslabování role literárního autora v interpretaci je příznačné pro velké množství literárněteoretických proudů 20. století. Anna Schubertová ve své knize Stávám se řečí: Smrt a návrat autora v perspektivě filozofie identit představuje alternativní model interpretace.

Dánský spisovatel Jørn Riel většinu svého života strávil na cestách. Šestnáct let žil v jihovýchodním Grónsku, jemuž věnoval nesčetně povídek, kterými se také v zahraničí nejvíce proslavil. Letos poprvé vyšlo jeho dílo v češtině v překladu Roberta Novotného u nakladatelství Garamond.

Jan Škrob v nové sbírce Země slunce evokuje hrdiny žánrové prózy, zároveň ale nakračuje směrem mimo čas a lineární příběhy. K motivům, jež rozvíjel v předchozí sbírce Reál, přidává otázku věčnosti.

Průběžná zpráva o stavu území je debutem libereckého básníka Martina Trdly (*1985). Autor v ní předkládá reflexi současného časoprostoru, lyrický subjekt vystupuje coby apatický „korunní svědek 21. století“.

Zabíjí bookstagram literaturu? Může být literární kritika stejně atraktivní jako bookstagram? Je bookstagram zejména ženskou záležitostí? O těchto a dalších otázkách jsme se bavili s Blankou Činátlovou, Lenkou Macsaliovou a Jakubem Pavlovským.

Lze předpokládat, že cílem Stanislava Bilera nebylo vytvořit takzvaně příjemný čtenářský zážitek. Destrukce je kniha pomalá, obšírná, repetitivní, hluboce pesimistická a plná misantropie – a to dle všeho zcela záměrně.

Kdo zabil mého otce je bilancí komplikovaného vztahu otce a syna a zároveň popisem brutality francouzského třídního systému.

Generační záležitost. Asi tak se dají popsat romány irské spisovatelky Sally Rooney. V září vydala svoji třetí knihu. Již název napovídá, že i tentokrát čteme o světě a lidech v něm jako o jedné velké úzkosti.

Spisovatel Steve Sem-Sandberg dodal svým nejnovějším románem Vojín W. životní rozměr tajemnému vrahovi. Až příliš vehementně se však snaží čtyřsetstránkovým dílem vysvětlit, že vinu za Vojckův čin nese zejména nelítostná společnost a jí přiživovaná psychická deprivace křehkého muže.

10 minut 38 vteřin vypráví příběhy společensky nepřijatelných, vyvrhelů, zatracenců – zkrátka jiných –, jejichž očima autorka vstupuje do světa rozkročeného mezi dva kontinenty a dva různé dějinné narativy.

Tim Postovit ve své nové sbírce Motýlí pavilon zkoumá možnosti poezie značně odlišným způsobem než v debutu Magistrála. Autor se při hledání nového směru oprostil od slamerské, rapové poetiky – přestože českou scénu slam poetry dál poctivě okupuje.

Na dvacátém šestém Světě knihy byla cítit hlavně radost z možnosti se setkávat s nakladateli, autory i překladateli. Čestnému hostu Francii se podařilo poskytnout prostor nejen románu, ale třeba i divadlu a komiksu. Překlady z francouzštiny ovšem nejsou to jediné, co z letos představovaných knih stojí za pozornost.

Francouzský romanopisec Laurent Binet byl jedním z hlavních hostů letošního Světa knihy. V rozhovoru jsme si povídali o jeho poslední knize Civilizace, ale také o tom, jaký by byl další hypotetický vývoj situace v Evropě či proč by radši uctíval Slunce.

Nový román Zuzany Říhové, vydaný letos v nakladatelství Argo, zatahuje čtenáře do folklorní rituální „hry“ obyvatel jedné malé vesnice. Hry násilné a pohádkové, v níž se propojuje archaické se současným a lidské se zvířecím.

V nejnovější knize Pravomil aneb Ohlušující promlčení vychází Petr Stančík z osudu reálné osobnosti Pravomila Reichla. Oproti předchozím prózám ubylo jídelních a sexuálních orgií, autorův osobitý styl ale prosakuje i skrz otřesné scény gulagů.

Mnohé absolventy a absolventky bohemistiky čeká učitelské poslání nebo jiná profese, v níž budou čtení a reflexi literatury předávat dál. Jak ale vypadá jejich čtenářský zápal v době, kdy se na budoucí úlohu teprve připravují?

Komiksový román Bomba je výsledkem tvůrčího setkání kreslíře Denise Rodiera a scenáristů Laurenta-Frédérica Bolléeho a Didiera Swynsena. Protagonista komiksu Uran je „netypickým“ superhrdinou. Namísto toho, aby svět zachránil, je totiž jeho posláním ho zničit.