Nový román Petra Šestáka sleduje muže ve středním věku, jež se po letech vrací do rodného města, kde plánuje zakořenit. Příběh slouží jako odrazový můstek; jádrem knihy jsou jízlivá i soucitná pozorování zasazující jeho pachtění do širších kontextů.

1913. Co jsem ještě chtěl vyprávět je pokračováním úspěšné knihy německého spisovatele a historika umění Floriana Illiese 1913. Léto jednoho století. Autor znovu mapuje rok 1913 od počátku do konce, vrací se ke stejným slavným i méně známým jménům, ale přidává i nové příběhy.

Nejnovější román Leily Slimani Země těch druhých je velmi odlišný od jejích předchozích knih, za které získala mnoho prestižních cen. V prvním dílu rodinné ságy autorka čerpá i z vlastní rodinné historie a líčí náročný život smíšeného páru, který se snaží přežít na samotě marockých kamenitých plání.

Monumentální román peruánského autora Maria Vargase Llosy Rozhovor u Katedrály se díky překladu Anežky Charvátové konečně dostává k českým čtenářům. Tradiční román diktatury ani „drobné příběhy na pozadí velkých historických událostí“ ale nečekejte. Spíš než úvaha o lidské povaze je Rozhovor u Katedrály expedice po možnostech prózy.

Nakladatelství Paseka letos navazuje na Jedno obyčejný léto dalším komiksovým příběhem od Mariky Tamaki. Ilustracemi ho doplnila ilustrátorka Rosemary Valero-O’Connell a společně v knize Laura Deanová mě už zase nechala otevírají téma toxických vztahů.

Všestranný umělec Jakub König letos vydal svou románovou prvotinu Vřeteno. Akční příběh mladého kluka o záchraně rodiny i jeho těžkém dospívání v dystopickém světě plného fanatického náboženství, ale i pozoruhodných technických výdobytků.

Po Essex County vychází v češtině Potápěč, další starší dílo etablovaného komiksového autora Jeffa Lemira – a otevírá témata otco-synovských vztahů, replikujících se problémů minulosti a nutkání k osamělému ponoru na vlastní dno.

Winklerova Knížka chovance Jeana Geneta sleduje osud pozoruhodného vyvrhele, zločince, prostituta a homosexuála – „posledního prokletého básníka“ a „Orfea ze stoky“ –, za kterého se u francouzského prezidenta přimluví i Sartre, Cocteau nebo Picasso.

Francouzský umělec Hyacinthus vytváří z ilustrací a z koláže citací starověkých myslitelů eklektickou mytologii o vzniku světa. Kosmogoniály vydalo v dubnu nakladatelství Argo a z letošní nabídky komiksů rozhodně nevyčnívají jen díky zdobnému hřbetu.

Alena Mornštajnová se ve své nové knize Listopád věnuje alternativní historii po krachu sametové revoluce. Jednorozměrný příběh s prostoduchými postavami čtenáři předkládá již mnohokrát vyprávěné příběhy spíše než zamyšlení nad možným směřováním dějin.

V březnu vyšla Biance Bellové v nakladatelství Host sbírka povídek Tyhle fragmenty. Texty akcentují nadčasová témata, která se mohou týkat všech: boj s pošramocenými vztahy, snaha zavděčit se rodičům, strach ze stárnutí či osamění.

Daňa Horáková ve svých vzpomínkách ukazuje Pavla Juráčka z nové perspektivy. S tím se snaží vypořádat celá řada reakcí. A to do takové míry, až se úplně ztrácí fakt, že Horáková v první řadě napsala knihu.

Kniha Rozára a Černý Petr čili O větrných mlýnech pomáhá vyvracet představu o nutnosti obsahové a formální jednoduchosti v tvorbě pro děti. Její autor Radek Malý zde objevně prozkoumává hranice literárního experimentu v textu určeném mladším čtenářům.

Anna Luňáková publikovala své dva debuty – prozaický a básnický – téměř současně. Tok řeči se v básnických skladbách knihy Jen ztratím jméno žene kupředu bez zastavení a snadno může nechat čtenáře za sebou.

A je tu další nominace Petra Borkovce na Magnesii Literu. Tentokrát, poprvé, v kategorii próza. Sbírka krátkých textů Sebrat klacek, která vychází s vepsanou datací 2020 v nakladatelství Fra, bere čtenáře do fascinující obrazárny.

Studenti a studentky ateliéru intermédií z brněnské FaVU VUT vydali společnou knihu Sedimenty, diagnózy, wellness (Host, 2021). V žánrově nezařaditelném textu se věnují otázkám příprav na dystopickou budoucnost, hranicím současné textuality, ale i autorství v post-internetovém věku.

Autobiografický debut polské spisovatelky Weroniky Gogoly Po troškách s ironií a břitkostí nahlíží na život v malé karpatské vesnici. Ten se na jednu stranu může zdát rutinní a fádní, očima malé dívky je ale dobrodružný a nevyzpytatelný.

Vznik první republiky se pojí i s počátky nenápadného fenoménu – trampingu. S Janem Pohunkem a Janem Randákem jsme hovořili o nové knize Putování za obzor: Tramping v české společnosti 1918–1989, ve které shrnují vývoj tohoto různorodého hnutí.

Liv Strömquist v grafickém románu Nejrudější růže rozkvétá prostřednictvím filozofických a sociologických teorií zkoumá, jestli je člověk v dnešní narcistické, svobodomyslné a konzumní společnosti schopný milovat – nebo zda o to má vůbec ještě zájem.

Ema Labudová ve své druhé knize otevírá problematiku poruchy příjmu potravy a ukazuje její zakotvení v rodinných vztazích. Příběh Lady, od dospívání k brzké svatbě, je poznamenán nemocí, přestože zvenčí odpovídá běžnému maloměstskému životu.